Pokles porodnosti v Česku: jsou dětské skupiny připravené na méně dětí?
Ještě před několika lety řešila řada obcí, zaměstnavatelů i neziskových organizací především otázku, jak vytvořit další místa péče o předškolní děti. Kapacity školek nebyly všude dostačující a dětské skupiny se staly důležitou součástí systému péče o malé děti.
Situace se ale postupně mění. Dětských skupin v posledních letech přibývá, zatímco počet narozených dětí v Česku výrazně klesá.
Neznamená to, že dětské skupiny přestanou být potřebné. Znamená to však, že jejich provozovatelé budou muset stále více sledovat nejen počet volných míst, ale také vývoj poptávky ve svém okolí a ekonomickou udržitelnost provozu.
Počet narozených klesá čtvrtým rokem v řadě
Podle Českého statistického úřadu se v roce 2025 v Česku živě narodilo 77 636 dětí. Jedná se o nejnižší počet za celou historii statistického zjišťování, která sahá až do roku 1785.
Ještě výraznější je pohled na posledních několik let:
| Rok | Počet živě narozených |
|---|---|
| 2021 | 111 793 |
| 2022 | 101 299 |
| 2023 | 91 149 |
| 2024 | 84 311 |
| 2025 | 77 636 |
Za pouhé čtyři roky se tedy počet narozených snížil přibližně o 31 %.
Nejde přitom pouze o výkyv v jednom regionu. Podle ČSÚ se mezi roky 2021 a 2025 počet narozených snížil ve všech krajích, přibližně o 28 až 32 %.
Současně klesá také úhrnná plodnost. Z hodnoty 1,83 dítěte na jednu ženu v roce 2021 se dostala na 1,28 v roce 2025.
Pro provozovatele dětských skupin je ale důležitější jiná otázka: kdy se tento demografický vývoj začne projevovat v jejich každodenním provozu?
Slabší ročníky už přicházejí
Dětské skupiny poskytují péči dětem od šesti měsíců věku až do zahájení povinné školní docházky. Dopad klesající porodnosti proto není problém vzdálené budoucnosti.
Děti narozené v roce 2022 jsou dnes ve věku, kdy běžně navštěvují dětské skupiny. Za nimi postupně přicházejí ještě výrazně slabší ročníky 2023, 2024 a 2025.
Pokud by ostatní podmínky zůstaly stejné, znamenalo by to postupné zmenšování počtu potenciálních klientů.
Jenže ostatní podmínky stejné nejsou.
Dětských skupin mezitím přibylo
Zatímco počet narozených dětí klesá, síť dětských skupin se v posledních letech rozšiřovala.
V podkladech Ministerstva práce a sociálních věcí k rozpočtu na rok 2026 bylo uváděno přibližně 1 969 dětských skupin s celkovou kapacitou 26 875 míst. Ve srovnání se stavem v polovině roku 2024 šlo o nárůst o 219 skupin a více než 3 200 míst.
Další kapacity navíc vznikaly s podporou Národního plánu obnovy.
Dostáváme se tak k situaci, která ještě před několika lety nebyla tak výrazná:
počet potenciálních klientů klesá, zatímco nabídka míst v dětských skupinách roste.
To ale neznamená, že lze z celostátních statistik jednoduše vyvodit, že je dětských skupin příliš mnoho.
Rozhodovat bude především místní situace
Demografický vývoj nebude mít na všechny dětské skupiny stejný dopad.
Jiná může být situace v rychle rostoucí obci v okolí Prahy nebo Brna a jiná v regionu, odkud mladé rodiny dlouhodobě odcházejí. Významnou roli může hrát nová bytová výstavba, migrace, kapacita mateřských škol, vznik dalších dětských skupin nebo struktura místních zaměstnavatelů.
Také samotné dětské skupiny nejsou stejné. Některé se zaměřují především na děti mladší tří let, jiné mají širší věkové složení. Některé mají stabilní vazbu na konkrétního zaměstnavatele, jiné získávají děti převážně z bezprostředního okolí.
Celostátní pokles porodnosti je proto vhodné vnímat jako varovný signál, nikoli jako automatickou předpověď vývoje každé jednotlivé skupiny.
Provozovatele dětských skupin by měla zajímat především demografie jeho vlastní spádové oblasti.
Kolik dětí se rodí v okolních obcích? Přibývají zde mladé rodiny? Jak se vyvíjejí kapacity mateřských škol? Otevírají se další dětské skupiny? A především – mění se počet zájemců o místa už dnes?
Právě tyto údaje mohou být pro plánování dalšího provozu důležitější než samotný celorepublikový průměr.
Nižší obsazenost se nemusí projevit stejně na příjmech a nákladech
Demografická změna se pro provozovatele stává praktickým problémem ve chvíli, kdy začne ovlivňovat obsazenost.
Ekonomika dětské skupiny je přitom specifická tím, že příjmy a náklady nereagují na pokles počtu dětí stejným způsobem.
Od května 2025 je státní příspěvek na provoz dětských skupin vyplácen měsíčně a jeho výše vychází z oznámené obsazenosti kapacitních míst za předchozí měsíc. Vedle státního příspěvku tvoří další část příjmů zpravidla úhrady rodičů.
Pokud tedy počet obsazených míst klesá, může poměrně rychle klesat také příjmová stránka rozpočtu.
Řada nákladů se však nesnižuje stejným tempem.
Nájem, energie, administrativní a podpůrné služby nebo další provozní náklady zůstávají podobné bez ohledu na to, zda je skupina obsazena ze 100 nebo například z 80 %. Také personální zajištění nelze vždy pružně měnit podle každého jednotlivého neobsazeného místa.
Problém proto nemusí začít až ve chvíli, kdy je dětská skupina poloprázdná. Může vzniknout mnohem dříve, a to již ve chvíli, kdy se obsazenost dlouhodobě dostane pod úroveň, při které je provoz ještě finančně udržitelný.
A právě tuto hranici by měl provozovatel znát.
Sledujete jen aktuální obsazenost, nebo také trend?
Plná kapacita dnes ještě nemusí znamenat plnou kapacitu za rok.
Důležité mohou být i méně nápadné signály:
- zkracující se čekací listina,
- menší počet nových přihlášek,
- delší doba potřebná k obsazení uvolněného místa,
- změna věkové struktury přijímaných dětí,
- rostoucí tlak na snížení ceny poskytované služby.
Jednotlivě nemusí znamenat téměř nic. Pokud se ale několik takových ukazatelů vyvíjí stejným směrem, je vhodné začít přemýšlet o dalším vývoji dříve, než se změna projeví v hospodaření organizace.
Plán B nemusí znamenat zavření dětské skupiny
Příprava na slabší populační ročníky neznamená vždy, že by provozovatel měl začít plánovat ukončení činnosti.
Naopak. Čím dříve má k dispozici reálná data, tím více variant obvykle má.
Může jít například o úpravu kapacity, změnu personálního nastavení, větší zaměření na určitou věkovou skupinu, spolupráci se zaměstnavateli nebo přizpůsobení služby potřebám rodičů v dané lokalitě.
U organizací provozujících více dětských skupin může být v budoucnu na místě také otázka, zda má smysl zachovávat všechny provozy ve stávajícím rozsahu.
Až poslední variantou je předání nebo úplné ukončení provozu.
Podstatné je, aby podobná rozhodnutí nevznikala až ve chvíli, kdy organizace se začne potápět v dluzích. Provozovatel by měl předem vědět, jaký pokles obsazenosti jeho rozpočet zvládne a při jakém vývoji bude potřeba reagovat.
Méně dětí může změnit i způsob, jakým si rodiče vybírají
Pokles počtu dětí nemusí znamenat jen problém s obsazeností. Může postupně změnit i samotné prostředí, ve kterém dětské skupiny fungují.
Tam, kde byl dosud hlavním problémem nedostatek míst, mohli rodiče řešit především otázku, zda nějaké volné místo vůbec najdou.
Pokud bude nabídka v určité lokalitě vyšší než poptávka, může se tato situace obrátit.
Rodiče budou mít větší možnost porovnávat jednotlivé služby podle kvality péče, přístupu personálu, otevírací doby, prostředí, vzdálenosti, flexibility nebo ceny.
Dobře fungující dětská skupina proto nemusí mít s obsazeností problém ani v období klesající porodnosti. Pravděpodobně ale bude stále důležitější vědět, proč si rodiče vybírají právě ji.
Máte plán B?
Demografická data sama o sobě nejsou důvodem k panice. Jsou ale důvodem k plánování.
Roky 2022 až 2025 přinesly mimořádně rychlý pokles počtu narozených dětí a tyto ročníky postupně vstupují do věku dětských skupin. Současně se síť dětských skupin v Česku výrazně rozšířila.
Dopad bude v každém regionu jiný. Některé skupiny mohou mít dál dlouhé pořadníky, jiné začnou volnou kapacitu řešit podstatně dříve.
Provozovatel by proto měl znát minimálně odpovědi na několik základních otázek:
Jak se vyvíjí počet potenciálních klientů v našem okolí?
Při jaké obsazenosti je náš provoz dlouhodobě udržitelný?
Jak rychle dokážeme reagovat, pokud bude zájem o službu klesat?
A máme připravenou alternativu, pokud současný model přestane fungovat?
Plán B totiž není známkou toho, že dětská skupina nefunguje. Je součástí odpovědného řízení organizace, která počítá i s tím, že podmínky, ve kterých vznikla, nemusí zůstat stejné.
Řešíte podobnou otázku ve své dětské skupině? Můžeme společně projít současnou situaci, rozpočet a možné varianty dalšího vývoje.
Autor: Mgr. Nikolay Demyan – účetní a finanční poradce se zaměřením na neziskové organizace a dětské skupiny. Ve své praxi se věnuje nejen vedení účetnictví, ale také financování, rozpočtům a ekonomickému řízení provozu dětských skupin. Do r. 2024 vedl síť dětských skupin Sugar Cube v Praze.
Zdroje a další informace
- Český statistický úřad: Narození – údaje za rok 2025
- MPSV: Financování dětských skupin
- MPSV: podklady ke státnímu rozpočtu 2026 – kapacita dětských skupin
- PAQ Research: Víme, kde děti nechodí do školky
Článek vychází z údajů dostupných k září 2026.